Auto je prima

A vzpomínám si, když jsem pÅ™ed pÄ›ti lety soutěžila o automobil. Byla to nová Å¡kodovka a já jsem se těšila, že jí vyhraji, ale abych se pÅ™iznala, já jsem si byla docela opravdu hodnÄ› jistá, že já zrovna tuto Å¡kodovku vyhraji, protože to byla soutěž, kdo napíše nejlepší básniÄku na téma léto a automobil. Byla jsem opravdu natěšená, protože na základní Å¡kole jsem vyhrávala opravdu jednu soutěž za druhou, která se týkala recitace anebo slohu anebo také skládání básní. A jednou jsem vyhrála dokonce také pÄ›veckou soutěž. Řekla jsem si, že když mám v tomhle opravdu veliké Å¡tÄ›stí, že se pokusím také o soutěž o automobil.

Ale abych se pÅ™iznala, byl na mÄ› vyvíjen docela takový veliký tlak, abych auto vyhrála, protože vÅ¡ichni u mÄ› v rodinÄ› vÄ›dÄ›li, že jsem velice Å¡ikovná na literaturu a sloh, takže prý mám velice velkou pravdÄ›podobnost automobil vyhrát. Ani nevím, co bych dÄ›lala, kdybych to auto opravdu vyhrála. MnÄ› v té dobÄ› bylo sedmnáct let, takže jsem ani nevlastnila Å™idiÄské oprávnÄ›ní, ale už jsem mÄ›la veliké plány. MÄ›la jsem takové plány, že až mi bude osmnáct let, že si ihned udÄ›lám Å™idiÄské oprávnÄ›ní a potom budu řídit vyhranou Å¡kodovku. Jenomže jak na mÄ› byl vyvíjen takový tlak, že já to urÄitÄ› vyhraji, tak jsem se tak moc snažila, že mi vůbec žádné nápady nelezly do hlavy.

Na nic jsem si nemohla vzpomenout a nemohla jsem vymyslet ani souvislou vÄ›tu, abych udÄ›lala nÄ›jakou básniÄku. Báseň mÄ›la mít minimálnÄ› 5pÄ›t set znaků, takže je to docela hodnÄ›. Myslela jsem si, že to bude nÄ›jaká kratší báseň, ale když jsem dávala dohromady písmenka a potom slova, tak se to vůbec nerýmovalo a nedávalo to žádný smysl. A pokud vás opravdu zajímá, jestli jsem vyhrála auto Å¡koda, tak vás zklamu. SamozÅ™ejmÄ›, že jsem to nevyhrála, nebyla jsem ani v první desítce, kdy potom o vítÄ›zi rozhodovala porota v televizi. A bohužel jsem se tam nedostala. HodnÄ› mÄ› to mrzelo a Å™ekla jsem si, že už asi nikdy soutěžit o auto nebudu.