Politika

Politika je za vším

To se to vykládá nesmyslné sliby před volbami, za peníze daňových poplatníků, přesněji za miliony, které by se jistě dali využít jinde efektivněji. V mnoha státech odcházejí lidé do politiky, až když něco znamenají, ale u nás, u nás je to jinak. U nás se chodí do politiky, abyste něco znamenal. A podle toho to také vypadá. Neustálé narůstání státního deficitu, zadlužování občanů, zhoršování životní úrovně obyčejných lidí.
zasedací místnost politiků
Neustálé zdražování, při stejných mzdách a pozor, důchodci těšte se, Vy co jste budovali tento stát, co jste celý život dřeli až do úmoru, slavnostně Vám dáme o pár desetikorun měsíčně více.  To bude mejdan. Jednou měsíčně si budete moci koupit kousek masa. A co ti nahoře, ti co nám vládnou? Ti si nacpávají žaludky obědy, které mají dotované námi, zapijí panáčkem něčeho ostřejšího a usednou do svých lavic číst si noviny, znuděně projíždět internet nebo rovnou si hodit šlofíka a prospat se do růžova. Potom za to každý měsíc brát tučné peníze a ještě náhrady za všechno možné i nemožné.
loď s uprchlíky
To si to ten politik ale žije že? Občas se musí zviditelnit v médiích nějakou opileckou šarvátkou, luxusním hotelem s milenkou za peníze daňových poplatníků, občas se nechat vyfotit do novin s nějakým nesmyslným blábolem, kdy politik dokáže jak daleko je od života obyčejných lidí, jak vůbec netuší, jaké to je žít z kapsy do úst, jak se říká. A pozor, jako bonbonek, když se Vás některý z drzých novinářů zeptá na základní věci o našem státě, které zná každé dítě základní školy, tváříte se jako by na Vás bylo mluveno nějakou cizí neznámou řečí a nakonec vypustíte z úst takovou perlu, že občan, když to v novinách čte při obědové pauze ve fabrice, neví, jestli se má smát, nebo brečet. Ale ne všichni politici jsou stejní, někteří trpí často virózou při prezentaci státu, takzvaně virózou  alkoholózou.