Buďme pozorní ke kráse kolem nás

O ideálu krásy dnešní doby slyšelo nemálo z nás všech. Když se řekne krásná osoba, každému se vybaví něco zcela jiného. Společnost nám sice nějaký ideál krásy podsouvá, ale nejlepší je si vytvořit v hlavě svůj vlastní a tím se řídit. Neměli bychom ostatní soudit dle vzhledu, jelikož ne vše na našem zevnějšku umíme ovlivnit, většina naší krásy je díky genové dědičnosti a podobně. Neovlivníme malý nos, kulaté tváře a kdo ví, co ještě. Krása se ovšem nehledá je na pouze na osobách, krásné věci jsou všude kolem nás, to bychom neměli opomenout a měli bychom si krásu venkova připomínat. Krásná příroda je jedna z krás, kterou všichni dost dobře známe. Ovšem dnes se budeme zabývat čistě kráse na osobách. Krásná osoba nespočívá jen v tom, že nás zaujme svým vzhledem na první pohled. Jde o více než jen vzhled, krásná musí být i osobnost jako taková.

Osoba, která umí dobře vypadat, ale její charakter o ní říká mnoho nevlídných věcí, nemůže být označena za krásnou. Krásou zevnějšku bývá především jeho přirozenost. Vše je lepší, než kdejaká plastika, tuny make-upu, hromada laku na vlasy, zkrátka tyto úpravy by se nikdy neměly přehánět a měly by nám jen pomoci upravit a především zvýraznit naše přirozené rysy, ne je měnit a vytvářet zcela jiné. Přeci jen žádný muž nechce usínat vedle ženy s krásně zmalovaným obličejem a probudit se vedle úplně jiné, kterou nikdy v životě neviděl. Platí to ale i naopak. O přirozenou krásu by neměly pečovat jen ženy, muži by se tomu měli věnovat též.

Každý by o sebe měl pečovat, alespoň v úplných základech. Někdy to stačí. Pečovat bychom měli i o své zdraví, přeci jen zdravé tělo je krásnější tělo. Krásu můžeme vidět v každé osobě, každý je svým způsobem krásný, ovšem občas se tomu musí trochu pomoci, ať už u vnitřku nebo zevnějšku. Toto neovlivníme. Naučme se kolem sebe vidět především krásu různých věcí, ať už jde o již zmíněnou přírodu, o různé zážitky, památky, náš domov či právě osoby nám blízké. Život bude hned o něco růžovější.