Skleněné zábradlí v bytových domech

Před několika lety jsem se nastěhoval do bytového domu se čtrnácti byty. Objekt je modernizován, je zde nová střecha, komínová tělesa a vchodové dveře a dům je ze všech stran zateplen fasádním polystyrenem. Poslední velkou akcí v domě bylo zateplení jižní stěny objektu a spolu s tím i rekonstrukce bytových lodžií. Tam byla původně umístěna zábradlí z konstrukční oceli a nyní jsou nahrazena tvrzeným sklem, přičemž horní strana lodžie je uzavřena skleněnými posuvnými segmenty. Toto řešení je nejen vzhledově atraktivní, ale i velice praktické.

Skleněné zábradlí v bytové lodžii poskytuje dostatek soukromí, spodní část zábradlí je zakryta mléčným sklem a v případě potřeby je možné horní posuvné segmenty opatřit stahovacími látkovými roletami. Zasklené lodžie udržují uvnitř prostoru více tepla, za slunečného počasí se i v zimě, v poměrně silném mrazu, může teplota vyhoupnout až ke dvaceti stupňům Celsia. Lodžie je nyní také bezpečným útočištěm pro mé dvě kočky, které odtud nemohou nikam uniknout ven na ulici. Ve společných prostorách domu se nachází schodiště, které je však stále v původním stavu.

I když po technické stránce v domě vyhovuje, z estetického hlediska to není nic zajímavého. Abych řekl pravdu, působí na mě spíše odpudivě. Kdyby se však zábradlí demontovalo a nahradilo skleněným zábradlím, celkový koncept společných prostor by se dle mého názoru významně vylepšil. Skleněná zábradlí na schodištích ve společných prostorách bytových domů mi připadají velmi elegantní, mohou být vyzdobena i dekorativními prvky v podobě sítotisku a mohou zcela zastoupit ocelová zábradlí, která jsou v domech instalována již desítky let. V tom našem domě je zábradlí z konstrukční oceli přítomno zřejmě od doby výstavby objektu, což bylo dle mého názoru někdy v šedesátých letech dvacátého století.