Archiv rubriky: Kultura

Pohanské kořeny dnešních Vánoc

Slavnosti zimního slunovratu se skládaly z několika částí, které na sebe navazovaly. Byly to: kračun – svátek nejkratšího dne v roce, ovšeň či useň – posypávání lidí zrním, koleda – obcházení s prosbami, říkadly a s písněmi na počátku nového roku a maškarní průvody z pravidla před svátkem Tří králů.
Slovanské slavnosti zimního slunovratu se ztotožnili s církevními událostmi a dnes během tohoto období slavíme na většině evropského území Vánoce, Nový rok a Tři krále. Pozůstatky pohanských zvyků se promítají i do dnešních tradic.
adventní trhy
Asi nejdůležitější roli měl při slavnostech zimního slunovratu oheň, který ochraňoval lidi od zlých démonů. Takové ohně se rituálně zapalovaly za účasti velkého množství lidí. Později začala církev potlačovat cokoliv spojeného s pohanstvím a vlivem zákazu se společné ohně přesouvali do domácností. Dnes se tento zvyk omezili už jen na svíčky.
Také věštecké rituály se promítají do dnešních tradic, příkladem je rozkrojování jablek anebo rozlouskávání ořechů. Tradice postění se před večeří se v některých domácnostech praktikuje dodnes. „Zlaté prasátko“ je zase pozůstatkem rituálního obětování prasete den po štědrém večeru. Koláče a jiné pečivo, které se podávalo jako součást večeře postupně degradovalo do podoby církevních oplatků.
Pohanské zvyky se jako takové velmi promítli do křesťanského náboženství, především do příběhu o zrození Krista, které bylo nadále zvěstováno od domácnosti k domácnosti, stejně jako Slované zvěstovali zrození slunečního božstva během koledování. V obou případech se jedná o den božího zrození.
zapalování svíček
Koledování je původem pohanská tradice, s kterou se však lze hojně setkat i v dnešní moderní společnosti (Svátek sv. Mikuláše, Halloween, Velikonoce). Souvisí s ním ještě jeden aspekt, a to symbol slunce, který nosili koledníci na tyči. Ten byl převzat křesťany a do dnešní doby se dochoval jako kometa, která se měla údajně objevit na obloze v den Kristova narození.
Část svátků zimního slunovratu, kdy pohané zaháněli zlé duchy v kostýmech se do dnešních dnů také z části dochovala. Rej masek je neodmyslitelně spojen s masopustem a vychází tedy z tradic předkřesťanských pohanských obřadů. Na tyto zvyky později navazuje církev s přesvědčením, že co nelze potlačit, je nutné převzít a přizpůsobit.